Tereza Huříková - rozsáhlý rozhovor s bikovou mistryní ČR

Tereza Huříková patří mezi nejúspěšnější a zároveň nejhezčí české a světové profesionální sportovkyně, díky čemuž se stává sportovní celebritou. Její duši je však stále nejlíp v lese mezi stromy. Ve třinácti začala závodit v olympijské disciplíně cross-country horských kol (MTB XC). Za sebou má tituly juniorské mistryně světa, stala se vítězkou světového poháru kategorie U23 a je mnohonásobnou mistryní ČR jak v cross-country, tak silniční časovce. Rok 2011 strávila v německém profesionálním teamu Central Haibike Pro po boku olympijské vítězky Sabine Spitz, stala se mistryní republiky a skončila 10. na světovém poháru MTB XC v britském Dalby Forest. Jak Tereza vidí letošní sezónu a co ji čeká v té příští?

Hezký den Terezo. Jak jsi prožila letošní sezónu po boku olympijské vítězky?

Už při prvním setkání jsem ze Sabine měla jen ty nejlepší pocity. Byla sdílná, přátelská a komunikativní. Ochotná podělit se se svými novými kolegyněmi o své zkušenosti a vědomosti nejen z osobního života, ale hlavně, ze života profesionální cyklistky. Sabine byla u vzniku XC horských kol jako ženského sportu, jedna z "průkopnic",takže stojí za to si její příběhy poslechnout. Člověku to dodá takovou zvláštní motivaci a chuť zapsat se do dějin tohoto sportu také svým jménem. Tento příjemný pocit z ní i jejího manžela, týmového manažera Ralfa Schaublea, mi vydržel po celý rok naší spolupráce, což je pro mě signál, že mé rozhodnutí, stát se součástí týmu Central Haibike Pro Team, bylo správné.

Naučila ses hodně nového? Rok je přece jen dlouhá doba.

Rok je dlouhá doba, pokud má člověk klidnou práci. Cyklistika ale žere roky pořádnou rychlostí. Jaro člověk stráví na skoro měsíčních soustředěních v teple, prvními kilometry a závody, pak závodní období nabere obrátky. Každý víkend jste v jiném koutu světa, cestujete, váš domov se smrskne do malé cestovní tašky. Než se nadějete, padá listí a jedete poslední závody, dáváte volno svému tělu, aby nabralo nových sil k přípravě na další novou sezónu. Pro někoho odstrašující, pro mě lákavé. I když to rychle utíká, stihla jsem se ledacos naučit. Ale především vnímáním sebe samé, zkoušením a hledáním toho pravého ořechového. Každý je individualita, a tak se bohužel nedá jen naslouchat zkušenějším a kopírovat je. Člověk si musí najít vlastní cestu a sbírat užitečné indície kolem.

Můžeš vypíchnout nejlepší okamžik Této sezóny?

Nejlepší okamžik byl pro mě můj druhý světový pohár roku 2011 v britském národním parku Dalby Forest. Na trati v hlubokých lesích, které tak připomínají mou Šumavu a Beskydy, jsem si vybojovala desáté místo. Byl to krásný pocit být opět v TOP TEN světa.

A co ten nejhorší?

Nejhorším byl okamžik při prvním tréninku na trati MS v Champery. Po skoku jsem narazila do stromu a zlomila si klíční kost. Čili místo vrcholu sezóny jsem ze vteřiny na vteřinu byla marod s ukončenou sezónou. Přesto v té chvíli jsem měla štěstí, po návratu domů z operace jsme zjistili, že přilba je prasklá. Já ale vyvázla jen se zlomenou kostí.

Zlomeninu klíční kosti jsi zvládla překvapivě rychle zregenerovat a po pár týdnech jsi byla již zpět v plné přípravě. Co vězí za tak rychlou léčbou?

Byla to už má druhá zkušenost. V roce 2009 jsem si v Itálii zlomila pravou kličku, protrpěla jsem si své. Nevěděla jsem, jak léčbu urychlit, na koho se obrátit. Teď vše proběhlo hladce a rychle. Hned druhý den jsem se všemi rentgenovými snímky naskočila do auta a jeli jsme zpět do ČR rovnou do Mladé Boleslavi. Hned druhý den mě operoval můj úžasný doktor Milan Urban, který mi operoval i zlomeninu předchozí. Vše se pak rychle hojilo a brzy jsem zatoužila opět po kole a začala zase šlapat do pedálů.

Letos ses posunula výkonnostně o velký kus kupředu. Má to co do činění s novým tréninkovým programem Tvého trenéra Karla Martínka?

Poslední roky jsem hledala novou cestu a usazovala se na ní. Spolupráce s panem doktorem Martínkem pro mě byla jedna z nejlépe hozených kotev, která mi dala pocit jistoty, že jdu tím správným směrem.

Máš již plány na letošní zimu? Loni jsi ji strávila v teple americké Arizony, co letos?

Teplo Arizony je vždy dobíjející, ale naše zima má taky něco do sebe. Sezóna 2012 se nám rozjede naplno už v březnu, kdy je na programu už první svěťák v Jihoafrické republice. Proto to relativně kratší přípravné období raději strávím zimní přípravou na běžkách na Šumavě a v Livignu (pokud napadne sníh), a po Novém roce už na kole v teple Mallorcy, Kanárských ostrovů a spolu s mým týmem Haibike Pro Team na Kypru.

Velkým tématem příštího roku jsou Olympijské hry. Co ty a Olympiáda?

Ačkoli OH nenabízí takovou konkurenci, jako Mistrovství světa, je to svátek sportu všemi lidmi podstatně výrazněji uznávaný. Účast na OH je snem každého sportovce. To jsem si v podstatě už splnila v Pekingu, ale mě jen účast nestačí, a proto si chci v Londýně zlepšit olympijské skóre. Nominovat se na tuhle událost ale není vůbec jednoduché a do poslední chvíle jisté. Takže to chce vytrvat a bojovat a neztrácet naději. Do konce května jsou karty rozehrané, takže nic není jisté.

Chystají se kolem Tebe do další sezóny nějaké změny?

Pravděpodobně se kolem mě nic zásadního nezmění. S teamem Central Haibike Pro zůstávám i nadále, co se týče mých generálních osobních partnerů, zůstává Alpine Pro, Allivictus, EFFFI,Česká spořitelna, nově Hotel a Wellness Duo Horní Bečva, spolupráci se snažíme prodloužit i s Craftem, pravděpodobně něco vymyslíme i s Rodinným pivovarem Bernard a samozřejmě zůstává EthicSport. Takže bych měla absolvovat sezónu 2012 v již zajetých kolejích, pod vedením trenéra Karla Martínka, v péči manažera Pavla Němce, daňového poradce p.Klimka a fyzioterapeuta Tomáše Gladiše Jsem velmi spokojená a změnu teď nehledám.

Co bys řekla ke kolům Haibike? Během Tvé kariéry jsi již nějakou řádku kol vystřídala, vnímáš rozdíly?

Jedna z věcí, kterou nejvíc vnímám, je váha kola a tou mě Haibike mile překvapil. Mé závodní kolo osazené komponenty Tune váží pouhých 7,5kg! To se člověk v kopcích cítí jako pírko. Měla jsem ve své kariéře už celkem lehká kola, ale nevyhla jsem se nepříjemnostem s jejich praskáním, takže další důležitost vidím v odolnoti rámu. Můj Haibike Greed jsem během této sezóny testovala tvrdě - kamenité sjezdy, skoky i pády - za celou dobu ani jednou nezklamal! Geometrie rámu mi pro cross-country skvěle sedí a líbí se mi propracovaný a přitom jednoduchý design.

Podle nejoblíbenějších jídel uvedených na Tvém webu se zdá, že dodržuješ zdravou životosprávu. Jsou správná strava a doplňky výživy pro profesionální sport důležité?

Dobré jídlo miluji nadevše, ale u tohoto druhu povolání je to nedostatečné "palivo". Dávám hlavně svému tělu tak zabrat, že je potřeba zkvalitnit přísun živin. Protože chci, aby mi tělíčko sloužilo nejen po dobu své kariéry, ale po celý život. Nemám ale ráda ty pestrobarevné prášky nacpané chemikáliemi, k tomu jsem měla vždy odpor. Má filozofie je, že to, co příroda vytvořila, chemie nenahradí. Ethic Sport je schopen pokrýt všechny mé nároky na doplňkovou stravu a hlavně se shoduje s mou filozofií, proto jsem si ho oblíbila.

Jak ses dozvěděla o profesionální doplňkové výživě EthicSport? Co Tě na ní zaujalo?

Před rokem jsem spolupracovala s italským trenérem, který mi EthicSport doporučil. Jaké produkty a jak je užívat mi pak radil můj kamarád, olympionik Marco Fontana (5.z OH v Pekingu v MTB XC). Okamžitě si mě získaly. Jejich produkty jsou v praktickém jednodávkovém balení, což je skvělé na závody a cesty. Doplňky, které jsou určené ke spotřebě před, při nebo po zátěži jsou v podobě lehkého nápoje, který je lépe vstřebatelný a navíc s velmi jemnou chutí. A hlavně žádná barviva, umělá sladidla, po kterých mám překyselený žaludek, nedej bože látky na hranici s dopingem. V tom jsou opravdu přísní! Proto ostatně název Ethic Sport!

Máš svůj oblíbený produkt EthicSport?

Je těžké vybrat vítěze, mám víc oblíbenců. Omnia multivitamin pro svou banánovou příchuť ,Ferro Sport pro mě, jako ženu na doplnění "železných" zásob, Energii Rapidu gel pro příjemnou jemnou chuť a efektivnost v závodě a samozřejmě pak tyčinka Armonica s kávovou příchutí, tu si jako milovník kávy opravdu vychutnám i v sedle kola .

Díky za rozhovor Terezo. Za celý team EthicSport Ti přejeme ať se daří !!!

Já děkuji a přeji všem čtenářům hezký konec roku 2011!